Nálezový stav - zdroj cenných informací
Jako každý rok, i letos proběhla druhý týden v září Konference konzervátorů a restaurátorů, tentokrát v Brně. Z těch cca deseti celostátních setkání, kterých jsem měl možnost se zúčastnit, se mi tato líbila nejvíce a to díky jak standardně vysoké odborné úrovni přednášek, tak zejména díky úžasnému prostředí, které poskytlo pro společenský večer ve svých prostorách brněnské Technické muzeum. Nemálo k tomu přispělo i samotné prostředí centra Brna, doba úžasných burčáků, ale i přátelství jinak děsně hrůzostrašných brněnských vodních bakterií, které nás navzdory všemožným varováním ponechaly v klidu pobývat mimo mísu.
Z letošních přednášek mne nejvíce zaujala přednáška Historické metalické laky, prezentovaná paní Evou Svobodovou z Oddělení preventivní konzervace a Oddělení pro dějiny vědy a techniky Národního technického muzea v Praze. Specializované laboratoře tohoto muzea po 4 roky spolupracovaly s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze na projektu Ministerstva kultury, majícím za cíl zkvalitnění péče o sbírky technického a průmyslového charakteru z fondů NTM a zaměřeným zejména na materiálový průzkum.
Málokdo ví, že metalické barvené laky se používají již od konce 19. století. Muzeu se podařilo získat vzorník 56 kovových pigmentů různých barev firmy Auerbach, Weissberger a spol. (Kozolupy u Plzně) z druhé poloviny 19. století, tvořící nyní komparační databázi a přednáška pojednávala o spektrometrickém rozboru jak samotných kovových částic, tak i materiálů, způsobujících jejich mnohdy nádherná zabarvení mimo škálu barev samotného kovu nebo slitiny. Ze získaných spekter byla vytvořena knihovna spekter, sloužící pro budoucnost jako porovnávací databáze při průzkumu sbírkových předmětů, zejména pokud na nich byly aplikovány metalické laky.
Nás bude jistě zajímat, že pro příklad použití těchto porovnávacích metod v praxi byl v přednášce z mnoha a mnoha zkoumaných exponátů vybrán ten, který částečně spadá do tématu těchto stránek - Závodní automobil Mercedes-Benz W154/M163 "Silver arrow" z roku 1938-9. 
Tento kousek, který je součástí stálé expozice NTM je jedním ze tří vyrobených exemplářů tohoto typu "šípu" na světě. Ve své době jezdil až 315 km v hodině a jak napovídá lidový název, jeho povrchovou úpravou je stříbrný metalický lak. Z odebraného vzorku laku (nepohledová vnitřní strana karoserie u zadního kola- místo nedotčené pozdějšími opravami) byly připraveny příčné řezy, ve kterých bylo identifikováno celkem 9 vrstev. Jednotlivé vrstvy byly mikrospektroskopicky analyzovány. Prvková analýza pigmentů a tmelů byla provedena na pracovišti ČVUT, pojiva byla analyzována v laboratoři NTM. Co tedy můžeme vědět díky zachování původní povrchové úpravy? První vrstva (0,05mm) byl stříkaný nitrocelulózový červenavý tmel plněný aluminosilikátem. Na něm byla aplikována vrstvička metalízy - hliníkového prášku v nitrocelulózovém pojivu (0,02mm), krytá nitrocelulózovým nátěrem (0,06mm). Jelikož výsledek nebyl uspokojivý a patrně prosvítal červený tmel, byla nanesena druhá vrstva metalízy. Dle dalšího postupu lze usuzovat, že i překrytí druhou vrstvou metalízy nesplnilo očekávání a bez sejmutí těchto vrstev začli tvůrci jakoby odzačátku - opět červenavý podkladový tmel, na něm souvrství olejového tmelu s různým obsahem barytu, poté stříkaný bílý nitrocelulózový tmel plněný kaolinem, barytem a zinkovou bělobou a až na něm konečná vrstva metalického stříbrného laku, na závěr krytá měkčeným nitrocelulózovým čirým lakem. Tento lak je po desetiletích degradací zažloutlý, takže původně krásně stříbrný automobil působí zlatavým dojmem. Veškeré vrstvy jsou původní a nejedná se o pozdější opravy. Možná se jedná o experimentování výrobce, který zkoušel nové technologie oproti předchozím modelům Sříbrných šípů (W25, W125). Zde mě napadá, zda by tyto experimenty byly prováděny na všech třech kusech W stočtyřiapadesátky, nebo se postup naučili na jednom a ostatní již lakovali "levou zadní". To by napovídalo, že kus v NTM je prvním ze série. To jsou ale jen mé spekulace (stejnému testu by musely být podrobeny ostatní 2 kusy, zda na nich není třeba technologie úplně jiná). Určitě je to ale jeden z typů, co vše se dá například zjistit, pokud ke stroji nepustíme jinak jistě šikovného řemeslníka s pískovací pistolí.
Vyšetření preparátu souvrství laků pod optickým mikroskopem v dopadajícím bílém světle. Měřítko vloženo
Totéž v dopadajícím UV světle (výraznou luminiscencí v tomto světle lze indikovat nitrocelulózové pojivo laku či tmelu)
Ukázka porovnání FTIR spektra vrstvy 2 - metalického laku (červený graf) se spektrem standardů
Ukázka SEM/EDS analýzy stejné vrstvy
Pokud teď máte pocit, že pouze veterány této nejvyšší sorty jsou hodny takovéhoto zkoumání a říkáte si, že se to majitelů "tuctovek" netýká, uvedu vás v omyl. Další stroj, na který se díky pracovníkům NTM podíváme, je Jawa 175 Williers.
Tento "chobot" se ve sbírkách muzea dochoval ve zlaté metalíze. Nebýt tam kde je, dovolím si tvrdit, že by již byla Jawka úplně stejně (a přitom jinak:-) červená jako stovky ostatních a my bychom se nedověděli zhola nic. Přitom se analyzované povrchové úpravy ukázaly rovněž jako původní:
"Zlatý" nátěr byl aplikován na bílý stříkaný nitrocelulózový podkladový tmel s obsahem zinkové běloby. Metalický nátěr byl tvořen šupinkami kovu, složením podobnému mosazi (s vyšším obsahem mědi), pojeným nitrocelulózovým lakem, krytým rovněž nitrocelulózovým lakem. Díky mechanickému odření a degradaci vrstvy krycího laku počala na vzduchu degradovat i samotná metalická vrstva, která byla původně kryta. Její "patina" je tvořena převážně zelenavými uhličitany mědi.
Mikroskopický snímek souvrství laku pod krycím lakem uvnitř kastlíku v bílém světle (zvětšeno 252 x)
Totéž v UV světle
Souvrství degradovaného metalického laku s patinou z předního blatníku v bílém
a ultrafialovém světle
SEM/EDS analýza šupinek kovu v původním metalickém laku - slitina podobná mosazi s převažujícím obsahem mědi
Stejná analýza patiny metalického laku - korozních produktů. Převažují uhličitany, chloridy, sulfidy a nečistoty (prach)
Willierska není jediným motocyklem, který byl podroben zkoumání a výsledek je uveden v katalogu. Další Jawou je 500 OHV Rumpál.
Tento stroj, než se dostal do sbírek, vystřídal několik majitelů, byl několikrát opravován, přelakováván a doplňován různými díly. Cílem bylo tedy zjistit, jeho původní barevnost. Z toho důvodu bylo odebráno několik vzorků z různých míst.
Při pozorování příčných řezů těchto vzorků pod mikroskopem v bílém a UV světle je zřejmé, že ačkoli v laku byla nalezena řada různých červených, bílých a oranžových vrstev (a na vzorku z lékárny i vrstva moderního metalického laku), původní barevná kombinace motocyklu byla čistě červeno - bílá, na dvouvrstvém podkladu olejového tmelu. Pro větší lesk byla původní barva ještě kryta vrstvou bezbarvého nitrocelulózového laku.
Souvrství laků červené části nádrže v bílém světle
Totéž v UV
Souvrství bílé části nádrže - bílé světlo
Totéž UV
Zadní blatník v bílém
Zadní blatník v UV. Vzorky jsou 120 x zvětšeny
Kdo by měl zájem dozvědět se mnohem více o metodách (FTIR, SEM/EDS ...) a výsledcích analýz jednotlivých vzorků metalických pigmentů a pojiv, včetně grafických znázornění výsledků spektrometrie, nebo další výsledky zkoumání vozu Mercedes-Benz, doporučuji objednat Forum pro konzervátory-restaurátory 2016 (sborník příspěvků konference), kde je tato přednáška prezentována, na mailu gilbertova@tmbrno.cz. Bude to jistě i dobrá příležitost pro laika dozvědět se z jiných zde uvedených prací z různých oborů, co vše obnáší obor restaurování a konzervace.
Koho zajímá mimo dvou Jawiček a Stříbrného šípu dalších 9 jiných vybraných zkoumaných objektů (m.j. letadlo Avia BH 10, salonní vůz Aza 1-0045, barokní "altdojčky"...), může si za symbolický poplatek 30 Kč zakoupit katalog výstavy, která doprovázela celý projekt - Průzkumy jako první krok restaurování sbírkových předmětů z fondu NTM, ze kterého jsem si dovolil s povolením autorů citovat, buď v pokladně Národního technického muzea v Praze, nebo objednáním poštou tamtéž.
Děkuji za poskytnuté fotografie paní RNDr. Evě Svobodové, Ph.D., NTM Praha