Veteránista z Lidlu
K napsání tohoto článku - zamyšlení - mě vedla situaci, o které jsem se zmínil naposled. Dneska už mohu říct, že se jednalo spíše o nedorozumění, než o nějakou averzi administrátorů skupiny vůči mým názorům. Věc mi byla vysvětlena, více se k tomu vracet nebudu. Chtěl bych se ale zamyslet nad něčím jiným - nad reakcemi ostatních členů skupiny, kteří se do diskuze zapojili, respektive kteří se do ní vrhli bez jakýchkoli rozumných protiargumentů, pouze s úmyslem urážet a dokonce předhánět se v tom, kdo to tomu "magorovi" natře nejvíce a získá nejvíce lajků.
Včera jsem v Lidlu potkal jedoho svého kamaráda. "Venco, dá se Pincek bez papírů dostat lehce na V?" První moje reakce se zvednutou hlavou nahoru k jeho očím byla: "ty vole, vždyť tě to neuveze". Až pak jsem se začal zajímat, co člověka, pro kterého byl do jeho 50 let svět veteránů španělskou vesnicí, vede zaobírat se tímto tématem. "No 3 kámoši maj Pionýry, jezděj takový sranda akcičky a já bych chtěl jezdit s nima". Já opakuji - vždyť tě to neuveze. Odpověď: to nevadí, aspoň bude větší prdel. V tu chvíli mi to všechno docvaklo. Všechno dává smysl. Od naprosto nesmyslných cen, za které se dnes pohybují tuctové socialistické ojetiny, po ty věty "Tvl, Václave, nech si ty rádoby chytrý kecy a běž radši něco dělat, třeba vomel starou, jestli ti ještě nevzala roha. Já bych tě teda doma nevydejchal ani den, takhle přechytralý jedince, který všemu rozumí nemusím"........"tys určitě neviděl veterána ani z autobusu a budeš tady mlít ty svoje hovna"
Jelikož nechci mlít h.., vezmu to stručně. Zdravý vztah k jakékoli činnosti musí jít ze srdce. Pak má člověk touhu to co dělá dělat lépe, vyvíjet se, posouvat se dál a zejména posouvat se na úroveň, kde může začít vynikat nad ostatními. Kdo pochopil, o čem mluvím, ví, že to není proces rychlý, samozřejmý. Je to někdy dřina a platí to ve všech oblastech jak profesních, tak v hobby. Zůstanu-li u veteránů, mám mnoho příkladů z našeho veterán klubu, kde je naprostá většina členů přesně takovými srdcaři a znalci "své" značky, jak píšu. Ať už svého koníčka podědili, nebo k němu dospěli sami za desetiletí, nebo začínají, jsou - nebo se snaží - být machři oboru. Většina těchto lidí ani není na sociálních sítích, neúčastní se nějakých diskuzí a pod. Proč? Čas věnují rodině, koníčkům. Naplno. Srdcaři.
A pak jsou tady lidé z Lidlu, kteří bez jakýchkoli dřívějších náznaků zájmu o věc zatouží mít takového veterána, nebo 4, protože ho má jejich kolega z práce a kámoš odvedle a "bude prdel". A najednou se zjistí, že ty stroje se dávno neválejí po kůlnách, nemění v hospodách jako dřív. Chceš prdel? Zaplať. A ceny jedou a jedou. Jo, je to zájem o veterány, ale není to veteránizmus. Ani náhodou! A tak jede trh, nabaluje se jedno na druhé, kynou výrobci a dovozci replik, kynou chromovny, kynou burzovní, Bazoš a Aukro jezdiči.... A kyne Fejzbůk a skupiny a diskuze "vole už ho mám taky!!" A co se stane, když se tyto 2 světy střetnou, to se přesně stalo. Socialistickostrojní rychlokvašky naprosto nechápou, že historické vozidlo je součást kulturního dědictví, že mezinárodní i státní federace historických vozidel nejsou instituce, kde si někdo léčí nějaké komplexy. Nechápou, že bezhlavé stavění nových a nových mixů z části z originálů a zčásti z neoznačovaných replik, vydávání je za originály, kupování dokladů a roubování na jiné stroje je prostě podvod. A že pokud vlastní nedejbože nějakého vzácnějšího veterána, že to není o tom "je to moje, můžu si s tím dělat co chci". Nevím. Třeba se z těch mladých mužů z posiloven postupně ti znalci, srdcaři a velcí sběratelé stanou. Spíše si ale myslím, že až na tu "prdel" v horších časech přestanou být čas i peníze, tak se ten umělý domeček z karet rychle sesype.
Nakonec si dovolím objasnit cože se to vlastně na tom Fejzbůku událo. Sleduji příspěvky, kde se nabízí stroje čerstvě po renovaci, mnohdy ještě nezprovozněné a za cenu pořizovačka + do renovace vložené náklady. Takových lidí se někdy ptám, proč vráželi peníze do renovace, proč neušetřili čas, nervy a neprodali to v nálezovém stavu vlastně se stejným ziskem. A jestli vědí, že renovací se nenávratně ničí historická a výpovědní hodnota kusu. Na to se mi ve valné většině dostane odpovědi, že to byl naprosto totální vrak, rozebraný po bednách, doplněný replikama. Vlastně postavený další stroj k provozu. Až sem se to dá považovat za zasloužený počin. Ale je tu ale. Ptám se dál - a to byl případ oné diskuze - proč tedy to "naprosto totální vrak, rozebraný po bednách, doplněný replikama" neuvádí v tom inzerátu, nebo v žádosti o ocenení? A ptám se dál, tentokrát zájemců, kteří bez jakýchkoli dalších dotazů začínají házet nemalé cifry a řeší, kdy si mohou přijet: "vás nezajímá, co je na stroji původní a co ne, vám nevadí, že možná nekupujete veterána, ale třeba falešného veterána?" Představte si nevadí. Jim to NEVADÍ. A prodejce spolu s kupci si v tu chvíli začnou hromadně navzájem lajkovat odpovědi, na jejichž citaci podruhé nemám žaludek. Svět se zbláznil! A já už mám jasno. Všimli jste si, jak jsou parkoviště u Lidlu narvaná?