Stadion S11 1957

Velice mne zaujaly Tyto stránky a cenné informace v nich obsažené, které jsem se snažil aplikovat při restaurování svého mopedu stadion S 11. Dovoluji si Vám proto zaslat pár fotek a postřehů  z celého mého konání od nálezu stoje až po téměř dokončené  restaurování.

Proč právě tenhle moped?

Před časem jsem zakoupil značně poničený a ne zcela kompletní Stadion S 11 a započal jsem s jeho kompletní renovací klasickou cestou (pískování, chrom atd.). Jelikož mi chybělo pár dílů, začal jsem po nich pátrat po okolních vesnicích. Tak se stalo, že slovo dalo slovo a už jsem jel pro „pár dílů, co zůstaly na půdě po dědovi“. Z těch pár dílů se vyklubaly dva rozebrané, ale téměř kompletní mopedy S 11 v relativně zachovalém stavu. Už při snášení jednotlivých dílů z půdy mi bylo jasné, že se mi do ruky dostaly autentické kusy, které musím nechat jak jsou.

Proč ponechání „původního“ stavu?

- původní lak, původní zdobení (obtisk na blatníku, nádrži a rámu) žádná replika nenahradí,

- cenově vyšlo restaurování nesrovnatelně levněji než klasická renovace,

- restaurování mi trvalo podstatně kratší dobu než klasická renovace,

- ale hlavně tento moped posloužil jakou učební pomůcka, na které jsem si vyzkoušel zde popsaný postup a nabyté zkušenosti využiji pro plánované restaurování starších cennějších strojů, na které se chystám (např. Jawa robot či jízdní kolo Premier z roku cca 1912),

- a navíc dohledat dnes někde dochovaný nepřestříkaný či jinak „neponičený“ stoj, který by se dal použít jako vzor pro kompletní renovaci klasickou cestou začíná být pomalu problém (a to neplatí jen pro mopedy).

Jaký byl nálezový stav?

K restaurování jsem vybral kompletnější a zároveň i starší a zajímavější z obou mopedů.

Nálezový stav tvořila: kola, rám, nádrž, blatníky, nosič, sedlo, řídítka, motor a vidlice. Vidlice má být na tomto stroji ještě staršího typu s gumovým pružením, ale ta se nedochovala.  Výměnu vidlic za pohodlnější a bezpečnější provedl kdysi některý z předchozích majitelů a já tuto dobovou úpravu respektuji.

Postup restaurování

Moped jsem dokompletoval většinou z originálních dílů. Pak jsem jej do šroubku rozebral a pouze očistil, co šlo tak odrezil, naleštil a natřel autovoskem. Žádné retuše jsem neprováděl. Jediný stojánek je nově natřen, protože na něm nebyla vůbec žádná barva. Motor prošel GO.

Co dál?

S výsledkem ještě nejsem zcela spokojen. Postupem času bude potřeba např. nahradit šlapky za starší plastové (zatím se mi nepodařilo sehnat nějaké pěkné původní), vyměnit několik nových šroubů za staré, vyplést přední kolo původními dráty (nyní je na mopedu vypůjčené přední kolo z jiného Stadionu) a pár dalších drobností (např. sehnat původní stojánek v šedé barvě).

Závěrem

Tento moped nelze považovat za zcela autentický, jelikož byl nalezen rozebraný, nekompletní a pomíchaný s díly z dalšího S 11. Dokompletování jsem sice provedl originálními díly z jiných mopedů, ale zda všechny doplněné díly patří na tento konkrétní Stadion z roku 1957 si netroufám tvrdit. Např. řazení otočnou rukojetí Magura se na oné půdě sice našlo, ale nekompletní. Proto jsem ho na moped nedával. Zatím je ponecháno v záloze a na stroj se snad časem vrátí. Též motor v.č. 111, který jsem na půdě společně s ostatními díly našel a do tohoto mopedu použil, může být původem z jiného kusu, protože dle předchozího majitele bylo kdysi v domě mopedů a dílů více.

                                                                                                                                                                                                        Jiří S.