Loukotě a řemeny 2016
Něuvěřitelné, jak ten rok rychle utekl. Jubilejní desátý ročník Loukotí je za námi. A opět jak jinak - stejně jako loňská úmorná vedra, tak letošní slibované a očekávané sobotní lijáky nejenže nikoho neodradily od účasti, ale byly naopak příslibem nějakéhoto vzrušujícího dobrodružství. Ostatně podniky této kategorie vozidel jsou dobrodružstvím prakticky neustále.
A tak jak jsme kroužili krajinou, tak se nám občas někdo ať už neúmyslně, či úmyslně ztratil. A tak si ctihodný bard Petr Hošťálek v prostřed trasy umanul vidět nějaké muzeum u Turnova, kam si se starou Laurou z roku 1902 z 80 km dlouhé etapy ještě asi 30 km odskočil. Zdeněk Stuna svůj motocykl NSU, který jak praví staré rčení, do kopce ne a ne jet, vynesl směrem, který mu ukázal Láďa Kučera, pořadatel a znalec místní krajiny, aby se tak jediný ocitl na Hrubé skále. Chtěl si tak asi připomenout knedlo zélo poobědvané tam na jednom z minulých ročníků, když předtím minul místo oběda hotel Ort a potkal se s rakouským kolegou na Douglasu kdesi v širých řepkových polích, tedy v místech, o kterých se ostatním u talíře s řízkem ani nesnilo.
A byl to právě hotel Ort, kde se začaly honit černé mraky, které rozdělily účastníky na fajnové a drsné. Fajnoví pěkně kafíčko a čekačka, my drsňáci spolu s třemi veteránisty - diváky na motocyklech- pěkně přes kopečky vstříc dalšímu dobrodružství. To začlo zhruba po čtvrt hodině hromadným úprkem ze silnice do lesa pod mohutné duby a nasoukání se konečně do pláštěnek od Vietnamců. Když už 170 Kč, tak si je taky užít. A při čekání se toho navtipkovalo naklábosilo! Tam jsem si všiml, kdo že to s námi vlastně jede. No nádherná Číza 175 z roku 37 v původním stavu. Však si jí Dibi patřičně hýčká, o nějaké renovaci nechtěje ani slyšet. Na jeho krasavici se můžete mrknout ZDE
Nevím ale, zda ještě větší pozornost nezasloužil Dibiho kolega na poválečném půlbubnovém mezitypu, který podcenivše předpovědi a bundičky nemaje jektal v křoví zuby v tričku a trenýrkách. A jak jsme tam stáli, kapky velikosti třešní nám ze stromů kapaly na čínské kapuce a motocykletty nám na listí padaly ze stojánku, s grácií otřelého světoběžníka si kolem v dešti probublala Laurinka s Petrem Hošťálkem, kterého zřejmě ještě hřály zážitky z onoho můzea. A zanedlouho nás na NSU a Douglasu dohnali i kolegové fajnovky, za kterými se vydal ostrým tempem i Zdeněk, kterého stroj odmítal jinak než na 3. stupeň, ovšem netušíc, že jsou místní a po v suchu vypitém kafíčku si jedou mimo trasu domů dát ještě šlofíčka. A tak jsme zanedlouho Zdeňka, ignorujícího naše usilovné mávání, přez louku viděli, jak ze směru, kterým jsme si chtěli s klouzajícími řemeny zkrátit cesku k Jičínu, na třetí stupeň mizí ve směru zcela opačném. No nemohu říct, že jsme se nakonec v kempu u pivka nesešli úplně všichni a den společně zhodnotili jako vydařený. Někdo dokonce využil dílny místního autoklubu a na asfaltu si cvičně udělal generálku kliky.
To proti sobotě byla nedělní jízda jen pohodová projížďka, která byla ale pro mě příležitostí poklábosit s majitelem automobilu Buick z roku 1916 s OHV motorem 2800 ccm, který byl v USA vykoupen od prvního majitele v naprosto autentickém původním stavu, tedy stavu téměř nevídaném. No, majitele bude čekat dost náročné práce zajistit další neopadávání oprýskaných kousků popraskaného původního tmavězeleného laku. Dle jeho názoru na věc ale soudím, že se nebojí a radši by na tom ruce nechal, než dával repliku laku. Jeho krasavec je ZDE
No, další ročník, který se pořadatelům již tradičně skvěle vyvedl je za námi. Trochu mě mrzí, že motocyklů pomaloučku nějak ubývá a přitom jich mezi majiteli jsou v českých zemích mraky. Že by se je z nějakých nepochopitelných důvodů báli prohánět? Bylo mi vysvětleno, že jak se rozrůstají a rostou rodiny a děti, tak stále více jezdců přesedlává na autíčka. Bude to asi pravda, jelikož bylo v Jičíně v autech opět několik překrásných novinek.
No, pokud někdo máte takovéto rozkošné řemenové vozítko, přijeďte napřezrok. Třeba si opravit kliku. No a za 12 dní nashle na Kameni u Pacova. Já to dám na řemenu po ose - nějakých 160 km 1 cesta. Přidá se někdo na čumendu ze severu?