Patinování výfuků a kolen, tedy věcí z podstaty spotřebních a málo trvanlivých do stavu zbytku motocyklu je docela pochopitelné. V případě patinování nově chromovaných ráfků a nádrží jaksi nerozumím smyslu. Pokud někdo chromoval ráfky, řidítka, nádrž, tak jistě dělal i nový lak a nepotřebuje patinovat. Protože pokud někdo nechal starý lak, pak nerozumím tomu, proč chromoval zbytek. Buď renovuji, nebo nerenovuji. Napadá mě jedině torzo motocyklu v původním stavu, kde tyto díly chyběly a musely být koupeny nové. Osobně bych při koupi respektoval stav zbytku a koupil staré díly. Je-li to tak unikátní motocykl, že nejdou sehnat staré použité díly a musí se použít replik, tak bych tyto nepatinoval a nechal bych přiznané repliky. Už proto, aby byly v budoucnu snadno identifikovatelné.

Hezký den pane Novák. S chutí jsem si přečetl článek o LeMans, musel to být opravdu zážitek. Dovolím si oponovat k Vaší poznámce o tom jak se u nás jezdí na akce s veteránem na podvalu. Ty závodní stroje z dvacátých a pozdějších let nejsou totiž až tak původní. Zejména motor a také brzdy jsou notně upravené tak aby to tempo vydržely, nejsou výjimkou titanové díly jako ojnice nebo ventily atd, to samozřejmě nezasvěcený návštěvník neví a tak se diví jakých jsou ty stroje schopný výkonů. Na vlastní oči jsem viděl a slyšel, třeba takového vetrána Morgan, jako je na posledním obrázku se vzhledově stejným motorem,ale s výkonem STO koní. To ale nic nemění na tom jaká je to akce a jaké tam jsou stroje k vidění. Pokud by jste něco podobného chtěl vidět nemusíte jezdit tak daleko, stačí se zajet podívat na veteránské zavody-tedy přesněji na jízdy pravidelnosti historických závodních motocyklů, třeba do Dvora Králové nebo do Branné, že i na těchto závodech nejde ani tak o pravidelnost, ale o to kdo koho předjede a kdo bude první v cíli, je jasná věc.

Pane Čipero, berte to jako nadsázku:-)a trošku rýpnutí . Znám dost přátel, kteří i 50 km na soutěž po ose prostě nedají - třeba i z pohodlnosti. Někteří i zcela vážně - je to přece 70 let staré! A diví se, že dám na řemenáči v nálezovce soutěž 350 km v 35 st. vedrech:-) Ty stroje jsou na to stavěné. Vždyť i ten Dourdan s Vondřichem měřil nějakejch 270 km. A Paříž -Vídeň někdy 1908? A to i bez titanu. Mějte se

Dobrý den,
zajímalo by mě jak nejlépe očistit staré plechovky a kanystry z 30. let, na fórech doporučují teplou mýdlovou vodu a jemně čistit. Máte zkušenosti i s tady tím, můžete doporučit jiný postup, který se Vám osvědčil jak zbavit plechovky špíny, oleje a dalších nečistot a zároveň nepoškodit povrch? Nebo souhlasíte s tímto postupem.
Děkuji Vám za odpověď :)

Dobrý den. Mám dosti zkušeností s čištěním čehokoli od čehokoli, to mi věřte:-) Bohužel nejde nalézt nějaký univerzální návod, jak čistit. "Teplou mýdlovou vodou jemně čistit" je takový postup, kterým nikdy nic nemůžete pokazit (i když....). Někdy je to ale dosti málo účiné. Proto je záhodno než se dát do čištění vyzkoušet, co si ke konkrétní věci a konkrétní povrchovce lze a nelze dovolit. Takový test se dělá s vybraným činidlem vždy opakovaně bílou látkou, nebo bílou vatou, na které hned poznáte, kdy se barva špíny začne měnit do barvy laku, což je špatně. V tomto případě zředím činidlo, nebo vyberu jiné, méně razantní. Ač to zní divně, doporučuji opatrně začít testy na potiscích a nápisech. Velice často se totiž stane, že když začnete čistit mimo nápisy, tak čištěná plocha začne mít nádhernou živou např. červenou barvu. Člověk se v eufórii rozhodne ignorovat začervenalý hadřík a čistí dál a dál. Pak se ale dostanete k obtisku, který je kolem obrázků a textů průhledný a zjistí, že dál pokračovat nemůže, jelikož aby se dostal na stejnou barvu, musel by smazat nápisy. Výsledkem je pod textem nechaná zašlá červená a všude kolem zářivá - to vypadá blbě a je znakem amatérismu. Něco podobného vás může potkat i při čištění laku na motorce - barva krásně vylejzá (odstraňujete vrchní zoxidovanou a UV degradovanou vrstvu), ale dojedete k linkování nebo obtisku a je po radosti. Proto testy a začátek čištění lepší nejprve na linkách a až podle toho, co si můžete dovolit tam, čistíte zbytek.
Co se týče činidel, dobrou zkušenost mám např. s použitím saponátu s organofosfátem - normální prací prášek. Jelikož je v takové pískové struktuře, při nanesení na kartáček, nebo vlhký hadřík ho lze využít i jako měkké abrazivo. Velice dobré zkušenosti mám s čističem motorů Coyote. Stojí asi 80 Kč. Tam se samozřejmě nemusím držet návodu abych 10 minut čekal, ale smývám třeba ihned, nebo si ho zředím. Výborný na mytí rukou od šmíru:-).
Pochopitelně, testy můžete udělat nejen se saponáty, ale i rozpouštědly (benzín, perchloretylen, lakový benzín-s6006, atd). Vždy platí výšeuvedené zásady.

Dobrý den,
po řadě zrenovovaných motocyklů jsem zatoužil po něčem s patinou. Měl jsem obrovské štestí a sehnal jednu z prvních čz 501, po prvním majiteli a bez zásahů kutila. Moje otázka zní: výplň sedla byla bohužel rozpadlá a tak jsem sehnal jinou, hezkou. Zato potah sedla ( koženka) je nepotrhaná a v raritní zelené barvě. Tu samou jsem už bohužel nikde neviděl, proto chci původní opět použít. Bohužel už není tak pružná a ohebná. Máte nějaký tip, jak ji změkčit? Kdosi mi říkal glycerin, ale jestli znáte i jiný způsob budu rád. Děkuji a přeji mnoho zdarů v další činnosti.

Zdravím. Tak tady nevím, zda Vás má odpověď potěší. Koženka je strašně široký pojem a používá se pro umělou kůži a to jak tu opravdu starou, kde na nosné tkanině byla nanesena vrstva nějakého elastického kaučukového laku, tak i novější, kdy se již používaly vrstvy plastických hmot. Tyto vrstvy pochopitelně jak působením UV, tak střídáním teplot léto-zima časem nevratně křehnou a stanou se lámavými. Jelikož bývají nepórézní, nemyslím, že by bylo možné jejich opětovné změkčení například dodáním vyprchaných a degradovaných chemických složek (např. ftalátů) tak, jak je tomu např. dodáním kolagenu do staré kůže. Praxe je v tomto zatím minimální, s degradacemi moderních hmot se teprve seznamujeme, s restaurováním plastů se teprve začíná. V případě potahů na sedla - chceme-li je dále používat - je nutno zajistit v první řadě jejich dobrou výplň, i na úkor pohodlí a zachování původní technologie konstrukce sedla. Uvědomme si, že pokud seženeme repliku původní měkké molitanové výplně, těžko na ní nasadíme ztvrdlou koženku, která při ohybu praská. Musíme se vyvarovat ostrých ohybů - lomů, které postupně vedou i k roztržení nosné tkaniny. Tady bych asi zaexperimentoval a vyzkoušel podlepit nosnou tkaninu nějakou jinou silnější, tužší látkou. V restaurování obrazů se tomu říká rentoaláž, kdy se ze spodní strany za horka na původního zteřelé plátno přižehlí nové. Pojivo, kterým se to dělá, při prostoupení rovněž opětovně zajistí soudržnost plátna s vrstvami malby (zde s případnou odlupující se vrstvou povrchu koženky). Pochopitelně obrazy nejsou mechanicky ohýbané, tudíž tato pojiva nemusí být tak plastická, jaká bysme je potřebovali zde. Přesto nějaké moderní prostředky (např. BEVA), skládající se ze složek nízkotavitelných měkých plastických hmot, by i tuto funkci mohly dobře plnit. Osobně to nemám vyzkoušeno - pokud chce někdo zaexperimentovat, může nás pak seznámit s výsledky. Nedoporučuju hned začít shánět drahou BEVU na nějaký test. Podobnou strukturu (Beva je v drobných krupičkách) mají třeba tyčky do tavné pistole. Dovedu si představit je na struhadle nastrouhat na pilinky, těmi posypat plátno, přiložit druhé a zkusit horkou žehličkou přižehlit. Samozřejmě teplotu předem vyzkoušet, zda k tomu postačí taková, která nám ještě nespálí koženku:-). Toto je metoda NEREVERZIBILNÍ a berte jí jako kompromis mezi tím, co je z muzejního hlediska košer a možností starou koženku používat. Nikdo také neví, co udělá tavná hmota za 10 - 20 let.
Druhou, studenou metodou - a tu mám vyzkoušenu - je nalepení jedné - více - dalších nosných vrstev pomocí silikonového lepidla (třeba na akvária). To je trvale pružné a zajistí rovněž ohyb ve větším rádiusu. Myslím že takto vystužený potah sedla na odpovídající výplni by mohl dobře sloužit. Zda není lepší ho zachovat mimo stroj a huntovat nějakou starou repliku je otázkou:-)

Dobrý den,
pročetl jsem vaše stránky o restaurování motocyklů a moc se mi líbí. Snažím se nyní zachránit torzo motocyklu Sachs Elfa Kickstarter 10. Nevím, (mimo jiné) jak vyřešit vylomené díry pro uchycení šroubů na blatníkách. Původní lak i s linkami je jinak zachován na 90% jejich povrchu. Můžete poradit? Děkuji, s pozdravem Melichar Jiří

Zdravím. Velká podložka na Eprozin? Kousek plechu zespod napájet mosazí, tmel, barevná retuš? Myslím, že zde se nevyhnete razantnějšímu zásahu pokud budete chtít stroj provozovat. Nevím konkrétní rozsah poškození a namáhání.

Dobrý den, děkuji za přínosné informace Vašeho webu a měl bych dotaz. Mám ČZ 150C z přechodného období r. 1950 ještě s pevným rámem, ale už motorem 150ccm. Problém je, že motorka má vsazen motor z mladších let které podle výr. čísla, nesouhlasí s rámem. Není pravděpodobné, že je to bastl, kde někdo vsadil 150ccm do 125 rámu, protože moto má originál štítek kde je uveden rok, objem 150ccm a výrobní čísla rámu spadají do přechodného období. Má otázka tedy zní. Budu mít problém při veteránské atestaci s nesouhlasnými výrobními čísly rámu a mladšího motoru ? Ač jsem také příznivcem původního stavu, ČZ musí na komplet renovaci, protože má značně orezlý štětkolak, některé popraskané díly je potřeba zavařit a z chromu nezbylo nic. Budiž mi polehčující okolností, že jsem vybíral záměrně špatný stav, abych neničil zachovalý motocykl. Chtěl jsem vedle původní Jawy nějakou dostupnou leštěnku pro oko.
Děkuji za odpověď. M Bílek